Mé začátky s koňmi
KTERAK SE STALO, ŽE MILUJI KONĚ
Ke koním jsem měl vždycky kladný vztah, koneckonců „mám to v krvi“, protože můj prapraděd byl trojnásobným vítězem Velké Pardubické (R. H. Fletcher). Já sám jsem u koní prožil dětství, ale nikdy jsem narozdíl od své sestry neměl tolik odvahy, abych na koni jezdil.
Až v létě roku 2006 jsem se díky nové kamarádce Janě Pocnarové dostal opět mezi koňáky a zavítal jsem do stáje Martiny Filipiové v Sobotce. Mým přáním bylo naučit se jezdit na koni, ale problém byl v jedné věci, nebylo na jakém koni, sice jsem ze svých 105kg zhubnul na 90kg, ale pořád to bylo málo, Martina pro mě neměla koně, tak jsem se rozhodl, že si pořídím koně svého. Samozřejmě že jsem neměl tušení jakého koně mám sehnat, ale během chvilky se mi naskytla možnost mít dva koně jen jsem nevěděl kterého vybrat. Sestra mi nabízela starčího plnokrevného hřebce, Martina sehnala třináctiletou kobylku. Veděl jsem že nikdy nebudu skákat parkury, že jediným mým přáním je klidný kůň na vyjížďky. Volba byla jasná, kobylka bude lepší, klidnější, a tak se stalo, že týden před vánocemi jsem si přivezl do stáje svůj vánoční dárek, kobylku jménem Gera.