11 - Sedm statečných
Mělo nás být nejméně SEDM STATEČNÝCH, ale zdravotní stav koní neumožnil ostatním vyrazit s námi, takže BYLO NÁS PĚT by bylo pravé pojmenování, jenže to nemá westernový nádech, budiž tedy tato vyjížďka v našich myslích zapsána pod názvem "7? statečných - cesta na jihovýchod".
Dne 18. 7. 2009 se u saloonu ve Střehomi v dopoledních hodinách sešlo pět mužů hájících právo a spravedlnost ve svých osadách. Za Bechovsko to byl šerif Olda Král na Lajkovi, z Dolnobousovska šerif Vašek Král na Lindě, ze Sobotecka a jejího okolí šerif Pepa Dajč na Limitovi, Z Petkovska a Řidonicka šerif Pepa Bůžek na Beethovenovi a z Hornobousovska šerif Dušan Kratochvíl na Geře, který toto setkání svolal, neb sdružení šerifů muselo opět ukázat v jaké síle je schopné čelit útlaku jím chráněných lidí. Z důvodu zranění koní se setkání nemohli účastnit šerifové Honza Indrák z Vlčopolska a Pepa Tofiňák ze Sukoradska. Pomocník šerifa Dušana z Hornobousovska David Štupl měl rovněž zraněného svého koně a pomocník šerifa Bechovského Petr Kasal byl vyslán do cizích zemí, kde získával poznatky o práci tamních kovbojů.
Ve Střehomi byla zvolen cesta tak, aby se v podvědomí občanů opět utvrdila jistota, že šerifové své osady dokáží ochránit. Proběhl slavnostní přípitek a pětice mužů vyjela směr východ, kde první zastávkou měla být Sobotka. Po projetí Sobotky a občerstvení na náměstí u bistra se pokračovalo jižně na Spyšovou, kde u domorodců proběhlo další občerstvení. Ze Spyšové jeli jezdci lesy na Markvarticko a po okraji Dolního Bousova na Vlčí pole. Ve vlčím poli proběhla návštěva šerifa Honzy, který skupinu jezdců napojil a ti se vydali přes Řitonice na Petkovy, kde jim bylo rovněž nabídnuto občerstvení v místním saloonu. Z Petkov vyjela družina do Dlouhé Lhoty kde byla vítána několika občany. I zde byla skupina jezdců občerstvena, jejich koně napojeni a poté již vyrazilo pět jezdců vstříc soumraku do svých domovů.
Přes 30km v nohách přineslo únavu, ale připomenutí své síly v jihovýchodním koutě státu Český ráj, spokojenost chráněných lidí, žádné náznaky vzdoru – to všechno bylo šerifům sladkou odměnou. Budiž naším přáním takové výpravy konat i do budoucna, kdy se snad již budou moci účastnit všichni šerifové a jejich pomocníci.
Díky Vám pánové Pepo Dajči, Vašku Králi, Pepo Bůžku a Oldo Králi za příjemnou společnost při které jsem si užil nádherné nespoutané vyjížďky, která se zapsala jak do mé paměti, tak do mého srdce.