Jaký byl rok 2008
Shrnutí roku 2008
Kdybych měl porovnat rok 2008 s rokem předcházejícím, tak musím uvést, že nebyl tak zajímavý v poznávání nových věcí s Gerou, ale byl velkým přínosem, protože s Gerou se nám začala ukazovat první „sklizeň“ toho, na čem jsme pracovali. Gera se stala celkem spolehlivým koněm, který funguje na jakémkoliv uždění a na kterém se mohou učit jezdit začátečníci. Od léta jsem si „sehnal“ pracovního jezdce a na Geře se střídám s Laďkou Halbichovou, což je velký přínosem, neboť Gera nemá dlouhé pauzy nečinnosti a musí fungovat pod více než jen jedním jezdcem.
V roce 2007 jsem si dal cíle pro rok 2008, které byly následující:
1) rád bych na nějaké koňakapu v roce 2008 opět získal nějakou mašličku,
2) chtěl bych se dopracovat k získání westernové licence,
3) když bude licence, tak bych chtěl zkusit závody - stačí účast.
Takže k těmto jednotlivým cílům.
1) Za rok 2008 jsem se v sedle Gery účastnil 2 koňakapů, na kterých jsme vybojovali 2x první místo a jednou ocenění za nejlépe zvládnutého divokého koně. Dalšího umístění na koňakapu dosáhla v sedle Gery Laďka, která obsadila 1x 6 místo.
2) Zvládl jsem složit zkoušky a jsem již držitelem westernové licence jezdce
3) Hned v den získání licence jsem se účastnil svých prvních závodů (typu B - kvalifikace na mistrovství republiky), kde jsem v disciplíně barell race obsadil šesté, tedy hodnocené umístění.
Celý rok byl pro mne také ve znamení pomocníka Lenči, která o sobě s Natalou dávala znát na všech závodech a dopracovala to až na mistrovství republiky, kde skončila na devátém místě. Což byl velký úspěch, v který jsme před sezónou ani nedoufali. Rovněž byla přínosem účast Lenky s Natalou na výstavě Kůň 2008, kde jsem se podílel jako realizační pracovník WRC ČR, takže už znám zákulisí výstav i z jiného pohledu než jen jako divák. Rok 2008 přinesl rovněž kamarádství se spoustou dobrých lidiček pohybujících se okolo westernu a koní.
Přání do budoucna se u mě opakují jako v minulém roce, tedy 1) být zdravý, 2) mít zdravou Geru, 3) užívat si soužití s Gerou jak jen to půjde. K závodění se raději nevyjadřuji, neboť se u mě střídají dny kdy bych chtěl s Geruškou ještě závodit a dny kdy bych jí nechal „důchodovat“ a užíval si s ní pohody.
Můj bláznivý sen o tom, že se nechám vláčet na laně za koněm je stále nevyplněn, takže zatím stále sním nad tímto. :-)